Jak pracuji

Lidé, kteří doposud nemají zkušenost s psychologickým poradenstvím nebo terapií, si často představují, že u psychologa dostanou nějakou dobrou radu či návod na to, jak řešit svůj problém. To je mýtus. Psychologická práce nespočívá v radách ani v návodech na život, i když samozřejmě občas nějaká rada či doporučení padne. O čem to tedy je?

Je to o tom, že společně s klientem jeho témata a obtíže zkoumáme, pomáhám mu porozumět a pojmenovat to, co se v jeho životě děje, pomáhám mu uvidět, zvědomit či uznat určité aspekty a souvislosti jeho obtíží, současně se společně díváme na to, co to s ním dělá a jak mu v tom je (pojmenováváme a zvědomujeme jeho pocity a potřeby). V tomto typu rozhovoru se pak může začít rodit i to tzv. „řešení“. Není to tedy o tom, že bych klientům říkala, co mají dělat, je to o tom, že klient sám dochází k tomu, co je potřeba udělat, změnit, přijmout, uznat apod. Změny se pak v jeho životě mohou projevovat jak na vnější úrovni (změna chování), tak také na vnitřní úrovni (změna postojů, předpokladů, hodnot apod.). To celé zpravidla pak přináší také změny na emocionální úrovni (mění se jeho subjektivní prožívání).

Jak to celé probíhá?

Na úvodním setkání si s klienty ujasňuji jejich očekávání. Potřebuji zmapovat širší kontext potíží a udělat si alespoň rámcovou představu o tom, co by mělo být výsledkem naší spolupráce. (V psychologické hantýrce mluvíme o „formulaci zakázky“.) Toto mapování může někdy trvat i déle, zpravidla však ne více než 3 setkání. Pokud obě strany chtějí po těchto úvodních setkáních pokračovat, dohodneme si časový rámec a frekvenci setkávání. Jak délka spolupráce, tak frekvence setkávání se odvíjí mimo jiné od toho, jak se klientovi jeví být spolupráce užitečná, nakolik jsou jeho potíže naléhavé a samozřejmě také od toho, jak subjektivně hodnotí změny a posuny k lepšímu. Průběžně si s klientem toto neustále ověřuji.

Jak spolupráce pokračuje a změny jsou v procesu, potřeba klienta vídat se s terapeutem zpravidla ztrácí na naléhavosti a je možné začít snižovat frekvenci setkávání. V praxi to vypadá tak, že na začátku spolupráce se vídáme například 1krát za 14 dní s tím, že tuto frekvenci postupně rozvolňujeme na 1krát za 3 týdny, pak 1krát za měsíc, 1krát za 3 měsíce atd. V této fázi se pak začínáme bavit o ukončování spolupráce. Někdy pak klienti stojí ještě o jednorázovou schůzku s delším časovým odstupem, např. po půl roce. Je to velmi individuální a je to na domluvě.